Proč nejsou všechny louky stejné aneb co roste na louce
Dnes pokračujeme druhým dílem v seriálu Naše louky pod drobnohledem. Článek opět pochází od pana doktora Cudlína z Akademie věd. Dozvíte se v něm například i to, jak probíhá botanický výzkum a co s jeho pomocí lze zjistit. Zkrátka a dobře: i seno může být pěkná věda!
Co ovlivňuje charakter louky
Jednotlivé louky v krajině se od sebe výrazně liší, jak bylo již uvedeno v předchozím článku z cyklu Naše louky pod lupou. Významně se na druhovém složení luk a na jejich produkci podílejí zejména vnější abiotické podmínky. Velký vliv na produkci mají půdní podmínky, dostatek živin a množství vody v podobě srážek a podzemní vody. Půdní podmínky a množství srážek lze ovlivnit pouze do určité míry.
Jednou z možností, jak zlepšovat půdní vlastnosti a zvyšovat schopnost půdy zadržet vodu, je zapravovat do půdy organickou hmotu, většinou hnůj. Typ louky a množství rostlinných druhů na louce lze také ovlivnit dobou a četností seče. Travní porosty je možné kosit nebo mulčovat (louky) a pást (pastviny). Mulčování začalo až v 90. letech 20. století v České republice a Sasku, kdy došlo k poklesu počtu hospodářských zvířat a nebylo potřeba tolik píce.
S mulčováním opatrně
Mulčováním dochází k rozsekání travní hmoty a její ponechání na pozemku. Výhodou je nižší finanční náročnost a zamezení šíření křovin. Mulčování by však nemělo zcela nahradit pravidelnou seč, protože negativně ovlivňuje strukturu porostu a snižuje biodiverzitu rostlinných i živočišných druhů (Pavlů a kol. 2019).
Počet rostlinných druhů ovlivňuje do určité míry i množství biomasy (zelené hmoty) travních porostů. Důležitou roli hrají druhy, které jsou významně zastoupené na louce a poskytují určitou ekosystémovou službu, například produkci biomasy. Tyto druhy se nazývají „poskytovatelé ekosystémových služeb“. S nastávající změnou klimatu, kdy dochází ke střídání extrémních výkyvů počasí (bouřky, období sucha) je stále obtížnější stanovit tyto druhy.
Jak se odborně zkoumají louky
Proto jsem se začal zabývat spolu s dalšími kolegy z Akademie věd druhovým složením a produkcí biomasy na vybraných loukách v okolí Kamenného Újezdu (tedy tam, kde sídlí váš dodavatel radosti a sena, Plavnická – pozn. red.). Vybrali jsme si louky s odlišným vodním režimem i s odlišným množstvím živin.
Vybrali jsme vlhké louky s vysokým obsahem živin (vlhké louky), louky se střední zásobou vody a živin (mezofilní louky) a louky suché s malou zásobou živin (suché louky). Od každého typu luk jsme si vybrali tři louky a na každé louce jsme založili pět velkých čtverců o rozměru 2 x 2 m. Ve středu těchto čtverců jsme ještě vymezili malý čtverec 0,5 x 0,5m (Obr. 1).
V každém velkém i malém čtverci jsme provedli fytocenologický snímek, tedy soupis pokryvnosti vše rostlinných druhů v procentech. V malém čtverci jsme pak odebírali nadzemní biomasu ve výšce 5 cm nad zemí zahradnickými nůžkami. Odebranou biomasu jsme roztřídili na 3 funkční skupiny – trávy, byliny, jeteloviny, usušili jsme je v sušárně a zvážili. Sledování jsme prováděli 2x ročně, před první sečí a před sečí otav.
Víc vody, méně druhů
Potvrdil se náš předpoklad, že na loukách s dostatkem vody a živin byla vyšší produkce biomasy, ale zároveň zde byl zjištěn i nižší počet druhů. Při dlouhodobě vyrovnaném počasí by nízký počet druhů poskytující vysokou produkci nijak nevadil. Při nejistém počasí a klimatických výkyvech se ale stále více ukazuje výhoda, když se na loukách vyskytuje vyšší počet druhů s odlišnými ekologickými nároky. To znamená výskyt druhů, které snáší a potřebují hodně vláhy spolu s druhy které jsou odolné vůči dlouhodobě trvajícímu suchu.
Z tohoto pohledu mohou být v budoucnu významné mezofilní louky, na kterých se vyskytují druhy snášející hodně vláhy s druhy snášejícími i dlouhotrvající sucho (Obr. 2).
Jak často sekat a hnojit
Druhové složení luk je možné ovlivnit nejvíce pravidelnou sečí porostu, ideálně dvakrát za rok. Dalším způsobem je občasné hnojení travních porostů po několika letech. Hnojení travních porostů je důležité pro doplnění živin, které jsou z luk při sklizni nadzemní biomasy odstraňovány. Z travního porostu při produkci 3 t sušiny v biomase na 1 ha je ročně odstraněno přibližně 40 – 80 kg dusíku, 5 – 20 kg fosforu a 35 – 50 kg draslíku (Pavlů a kol. 2019). Kromě přidání živin rostlinám se zároveň obohatí travní porost i o některé druhy, jejichž semena jsou obsažena v hnoji. Podrobnější výsledky z jednotlivých sledovaných luk v okolí Kamenného Újezdu budou v dalších článcích.
Mezofilní louka v okolí Kamenného Újezdu
Použité zdroje
-
Pavlů, L., Gaisler, J., Pavlů, V., Haase, H., Kändler, M., Titěra, J., Pavlů, K., Teka, T.K., Blechinger, K. 2019: Obhospodařování travních porostů pro podporu biodiversity v přeshraniční oblasti Liberec-Žitava. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha.
Autor článku a fotografií:
Ing. Ondřej Cudlín, Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR